Cech kamnářů ČR

Logo-03-Cech-kamnaru

Cech kamnářů

České republiky

Cech-na-vasi-strane

Cech kamnářů na vaší straně, stavíme kachlová kamna šetrná k životnímu prostředí

Během diskusí na téma „jemný prach“ v posledních letech mezi diskutéry doslova houstne vzduch a aktuální výměny názorů v médiích vyvolávají značné emoce. Stále dokola je přetřásán podíl prachových částic, které emitují zdroje vytápění v domácnostech, údaje jsou však často zkreslovány, přehnaně zveličovány, dohromady se pletou „jablka a hrušky“.

Jak to tedy vlastně je? Dobrá zpráva zní, že kvalita ovzduší v Česku se postupně zlepšujePřesto však jsou na velké části území překračovány imisní limity a problematická je zejména kategorie tzv. jemných prachových částic a benzo(a)pyrenu. Jako hlavní viníci a zdroje těchto škodlivin bývají vedle dopravy, průmyslu a zemědělství označována také lokální topeniště, tedy spotřebiče využívané k vytápění domácností. To je ovšem velmi široká kategorie, která zahrnuje všechny spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně. Takže třeba i účinná ekologická moderní kachlová kamna, která jsou k životnímu prostředí zcela šetrná.

Jak velký je podíl kachlových kamen na vzniku jemného prachu? Na základě provedených studií umíme doložit, že vytápění domácností přispívá k problematice související s jemným prachem pouze malým podílem (8–26 %). Kamna však musí být postaveny profesionálem, kamnářem, který průběžně sleduje a uplatňuje ve své praxi nové poznatky a technologie.

O to více nás pak mrzí, že se setkáváme s „čadily“, kteří používají staré spotřebiče, nebo s uživateli nerespektujícími zásady správného topení. To pak mnohdy může svádět k mylné domněnce, že současná topidla jsou neekologická.

Rakouský cech kamnářů nedávno zpracoval nezávislé srovnání kachlových kamen podle staří a normy spotřebiče. Protože měření emisí jemných prachových částic je komplikované, jako srovnávací parametr byly stanoveny emise oxidu uhelnatého (CO), z nichž se ostatně dají emise jemných prachových částic odvodit, protože s nimi korespondují. Měření prokázalo, že objemy produkovaných emisí plynu i prachu jsou zejména u novějších spotřebičů extrémně nízké a že moderní kachlová kamna s ekologickým certifikátem mají téměř 13x nižší emise než jejich starší předchůdci.

graf-Cech-kamnaru

Tuto argumentaci potvrzují i další měření, která prováděl Svaz výrobců kachlových kamen společně s Rakouským institutem pro stavební biologii (IBO) a která se týkala koncentrací jemného prachu v obytných místnostech vytápěných kachlovými kamny. Zjistilo se, že hodnoty těchto koncentrací se ve fázi vytápění pohybují v neškodném rozmezí 13 – 26 µg/m³, což de facto odpovídá požadovaným koncentracím ve venkovním prostředí. Díky výměně vzduchu jsou pak hodnoty dokonce ještě nižší než před zatopením. Pro srovnání: denní imisní limit podle Českého hydrometeorologického ústavu, který doporučuje i Světová zdravotnická organizace, činí 50 µg/m³.

Důvodem tak nízkých emisí je fakt, že moderní kachlová kamna se vyznačují optimální kvalitou spalování a vysokou energetickou účinností. Tyto vlastnosti jsou individuálně stanoveny pomocí počítačového programu a přizpůsobeny situacím u konkrétního zákazníka. Jinými slovy, jde do značné míry o „chytré vytápění“, které vám v drtivé většině případů ani nedovolí vytápět neekologicky.

Jemný prach je součástí veškerého prachu, který se podílí na celkové prašnosti a souhrnně se též nazývá polétavý prach. Mezi rozmanité původce tohoto znečištění patří přírodní zdroje, jakými jsou například vulkanická činnost nebo půdní eroze, a zdroje související s lidskou činností, jako výfukové plyny dopravních prostředků, víření pouličního prachu, spalování odpadů, průmysl, zemědělství a vytápění domácností.

Nejčastěji se jemný prach označuje zkratkou PM10. PM jsou počáteční písmena anglického spojení pro jemné prachové částice „particular matter“, číslo 10 pak znamená průměr těchto částic v mikrometrech. Rozlišujeme také jemný prach PM2,5, ten je označován také jako vdechovaná frakce a ultra jemný prach.

Je skutečností, že zatížení životního prostředí jemným prachem se v celé Evropě obecně již řadu let postupně snižuje a vytápění palivovým dřevem se na celkovém znečišťování ovzduší podílí pouze malou částí. Zajímavé informace prezentoval v této souvislosti Rakouský svaz výrobců kachlových kamen, podle nějž se v uplynulých 20 letech hodnoty emisí pocházejících z rakouských kachlových kamen snížily o 85 %. Dle odhadů jsou již emise všech rakouských kachlových kamen za celý rok na tak nízké úrovni, že nedosahují ani množství, které vyprodukují během několika hodin ohňostroje o silvestrovské noci. Je však třeba připustit, že naši sousedé jsou v tomto ohledu dál než my, protože povolují výrobu kachlových kamen pouze v tzv. provedení Umwelt Plus. To umožňuje dosáhnout takových hodnot emisí, které jsou dokonce ještě nižší než požadované přísné mezní hodnoty.

Samozřejmě však nezáleží jen a pouze na spotřebiči, důležité je také správné palivo a správný způsob vytápění. Při topení v kamnech je důležité používat výlučně neupravené, suché palivové dřevo. Odpadky nebo upravené dřevo do kamen nepatří. Zásadní je také správné zatápění – málokdo například ví, že dřevo v kachlových kamnech je třeba zapalovat shora, nikoliv zdola.

Každý majitel kamen, ve kterých se topí dřevem, by si měl také naplánovat jejich pravidelnou údržbu a čištění. Toto jednoduché opatření v konečném důsledku umožňuje dosahování nejen snížených hodnot emisí jemného prachu, ale také delší dobu životnosti topeniště.

Na závěr je ještě nutné popsat rozdíl mezi řemeslně postavenými kachlovými kamny a prefabrikovanými krbovými kamny. První druh kamen je individuální výrobek, který přímo u zákazníka staví kamnář za použití vyzdívky ze šamotových cihel. Topeniště, tahový systém a teplosměnný plášť sestávají z keramického materiálu. V akumulační mase kamen se rychle hromadí uvolněná tepelná energie, která je pak po dlouhé hodiny sáláním předávána do vytápěného prostoru. Krbovými kamny se rozumějí prefabrikovaná kovová kamna s prosklenými dvířky. Ohřívají převážně vzduch v místnosti, případně přidaný akumulační materiál. Výhodou provozu akumulačních kachlových kamen je to, že na rozdíl od přímotopných spotřebičů nedochází k nadměrnému vysoušení vzduchu v místnosti ani k víření prachu. Do kamen není třeba tak často přikládat, obvykle 1x za 12 až 24 hodin. I po zhasnutí ohně nepřestává akumulační masa topidle předávat do vytápěného prostoru zdravé, příjemné sálavé teplo.

Problematika ochrany ovzduší je důležitá, ale zároveň velmi komplikovaná. Nicméně z výše řečeného je naprosto zřejmé, že pokud jsou skutečně lokání topeniště jedním z největších problémů kvality vzduchu v Česku, moderní kachlová kamna v tom opravdu nejedou.

RNDr. Petr Dvořák, tajemník Cechu kamnářů ČR

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je ve stavu "povoleno", abychom vám poskytli nejlepší možné prohlížení našich stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím", souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít